Shrnutí konference v číslech ke stáhnutí ZDE
Vysoké ceny energií, nákladná dekarbonizace, nejistota financování veřejných investic i nedostatek kvalifikovaných pracovníků. To byla hlavní témata 16. ročníku konference KONSTRUKCE, která se uskutečnila 5. listopadu 2026 v pražském hotelu OREA Pyramida. Ve dvou sálech nabídla na dvacet odborných přednášek a pět panelových diskuzí. Z vystoupení zástupců státu, firem i akademické sféry vyplynula potřeba stabilních podmínek pro rozvoj českého ocelářství a oboru ocelových konstrukcí. Konferenci KONSTRUKCE 2026 uspořádala Česká asociace ocelových konstrukcí ve spolupráci s vydavatelstvím KONSTRUKCE Media.
POKLES DOMÁCÍ VÝROBY PROHLUBUJE ZÁVISLOST NA DOVOZU
Na nepoměr mezi domácí výrobou a spotřebou oceli upozornil vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Česká republika podle něj ročně vyrobí přibližně 2,5 milionu tun oceli, zatímco spotřebuje 5 až 5,5 milionu tun. Pokles tuzemské produkce tak prohlubuje závislost na dovozu. Havlíček zdůraznil potřebu spravedlivějších konkurenčních podmínek i důsledné kontroly původu dovážené oceli. „Musíme chránit český průmysl, zaměstnanost i konkurenceschopnost. Úplná závislost na zahraničních dodavatelích by nás vystavila tomu, že nám budou určovat podmínky,“ uvedl.
Význam oceli pro klíčovou infrastrukturu připomněl také Tomáš Měřínský, prezident České asociace ocelových konstrukcí (ČAOK), která si letos připomíná 30 let od svého založení. „Ocel je strategický materiál a ocelové konstrukce jsou nezbytnou součástí kritické, dopravní a energetické infrastruktury,“ zdůraznil. Obor podle něj sehraje důležitou roli také při výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. A právě příprava Dukovan II. patřila k tématům úvodní debaty o budoucích investicích. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza upozornil na rizika spojená se zajištěním stavební části projektu a možným zpožděním harmonogramu. Současně vyzdvihl schopnosti domácích firem, jejichž zapojení však vyžaduje jasný výhled dalšího postupu.
NEJISTÉ FINANCOVÁNÍ KOMPLIKUJE PŘÍPRAVU DOPRAVNÍCH STAVEB
Potřebu dlouhodobého plánování potvrdila i diskuze o dopravních stavbách. Zástupci Správy železnic a Státního fondu dopravní infrastruktury upozornili, že nejistota financování komplikuje přípravu projektů i plánování dodavatelských kapacit. „Doba, kdy jsme měli finanční prostředky, ale chyběly projekty, je dávno pryč. Dnes jich máme stovky a musíme si určovat jejich pořadí,“ uvedl Zbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury. Pomoci by podle něj mohl stabilní finanční rámec navázaný například na sedmileté finanční cykly Evropské komise. S investicemi úzce souvisí také způsob zadávání veřejných zakázek. Diskutující popsali postupné zavádění kritérií, která vedle ceny zohledňují kvalitu či rychlost výstavby. Zazněly však i zkušenosti firem, podle nichž nejnižší cena při výběru dodavatelů nadále převažuje. „Rád bych řekl, že si investoři běžně připlatí za kvalitní technické řešení nebo spolehlivost, ale moje zkušenost je jiná,“ konstatoval Milan Skoumal, ředitel výrobního závodu Excon.
INVESTICE, LIDÉ A TECHNICKÁ PRAXE
Ekonomické podmínky tuzemského ocelářství přiblížil Jiří Dufek z Ocelářské unie. Vedle dlouhodobého poklesu výroby a vysokých cen energií upozornil na investiční náročnost přechodu k nízkoemisním technologiím. „Projekt elektrické obloukové pece v Třineckých železárnách představuje investici přibližně jedné miliardy eur, tedy zhruba 25 miliard korun,“ uvedl. Podobné projekty se podle něj bez veřejné podpory státu nebo Evropské unie neobejdou.
Další zásadní výzvou je získávání a udržení kvalifikovaných pracovníků. „Důležitá je popularizace oboru a představení jednotlivých profesí,“ uvedla Dagmar Šír, výkonná ředitelka vydavatelství KONSTRUKCE Media a zakladatelka iniciativy KÝM BUDU. Zástupci firem TMETAL, ALLCONS a Skála & Vít představili zkušenosti se získáváním mladých pracovníků a upozornili na nutnost vytvářet podmínky, které je v oboru dlouhodobě udrží.
Odborný program se věnoval vlastnostem vysokopevnostních ocelí, využití BIM, navrhování, výrobě a realizaci ocelových konstrukcí i zajištění jejich životnosti. Zazněly také zkušenosti s výstavbou mostu Ramfjordbrua v Norsku nebo mostních objektů ve Špindlerově Mlýně.
PODMÍNKY PRO BUDOUCNOST OBORU
Konference KONSTRUKCE 2026 propojila ekonomické výzvy českého ocelářství s technickou praxí projektantů, výrobců a stavebních firem. Ukázala, že má-li se domácí průmysl významně podílet na infrastrukturních a energetických projektech příštích desetiletí, potřebuje předvídatelné investice, konkurenceschopné ceny energií, podporu modernizace výroby a dostatek kvalifikovaných odborníků. Stejně důležité jsou podmínky pro kvalitní projektovou přípravu a zadávání zakázek, při němž nebude rozhodovat pouze nejnižší cena, ale také kvalita technického řešení.