Spotřeba oceli v EU klesá a podíly dovozů na evropské spotřebě jsou rekordní

Ocel má ve stavebnictví nezastupitelné místo. Jako konstrukční materiál má ideální poměr hmotnosti a pevnosti. Umožňuje stavět budovy výjimečných tvarů nebo výšky. Stavba navíc díky prefabrikaci probíhá velmi rychle, což s sebou nese úsporu času i financí. V neposlední řadě má také kladný dopad na životní prostředí, neboť je 100% recyklovatelná a obnovitelná. Jaké jsou zápory? V posledních měsících je to bezesporu hledisko ceny, která spirálově rostla spolu s cenami energií a postavila tak český průmysl před nelehkou volbu – převzít náklady na sebe nebo omezit výrobu?

Cenu oceli dramaticky zvýšila válka na Ukrajině. V rámci týdnů došlo k růstu v řádech desítek procent. Najednou v Evropě chyběly některé třídy oceli, jež se do té doby z Ukrajiny dovážely. V přímé souvislosti s tím se řešilo zastavení vybraných staveb, kupříkladu viaduktů. Chyběly také vstupní suroviny pro výrobu surové oceli. A na pozadí všech těchto událostí se začala rozvíjet další těžká situace, která zásadně otřásla trhem – energetická krize. Vysoké ceny vstupů vyvolaly inflaci, která zapříčinila ochlazení trhu a snížení poptávky. Vybrané ocelárny se rozhodly omezit výrobu a přenést vysoké vstupní náklady dál do dodavatelského řetězce.

Nejvýznamnější výrobci surové oceli ve světě (v mil. tun)

Pořadí Země 2021 2022 rozdíl (v %)
1. Čína 1 034,7 1 013,0 -2,1%
2. Indie 118,2 124,7 5,5 %
3. Japonsko 96,3 89,2 -7,4%
4. USA 85,8 80,7 -5,9%
5. Rusko 77,0 71,5 -7,2%
6. Jižní Korea 70,4 65,9 -6,5%
7. Německo 40,2 36,8 -8,4%
8. Turecko 40,4 35,1 -12,9%
9. Brazílie 36,1 34,0 -5,8%
10. Irán 28,3 30,6 8,0%
35. Česká republika 4,8 4,3 -11,0%
37. Slovensko 4,9 3,9 -20,4%

Zdroj: Worldsteel

KLESAJÍCÍ SPOTŘEBA OCELI

V České republice došlo k meziročnímu snížení objemu výroby ocelových výrobků v průměru o 10 %. Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie, upřesňuje: „Pokles výroby byl zaznamenán prakticky ve všech produktových kategoriích. Předběžné odhady ukazují, že nejvíce poklesla výroba plochých výrobků, naopak nejmenší dopady zaznamenal segment trubek.“

Stejný procentuální pokles kopíruje i Evropská unie, kde si pohoršilo Německo o 8 %, Itálie o 11,6 %, Francie o 13,1 %, Španělsko o 19,2 %, a Slovensko dokonce o celých 20 %. V EU neklesá jen výroba oceli a ocelářských výrobků, ale i export. Oproti tomu se ale zvyšuje podíl importu na celkové spotřebě oceli EU, což není dobrý signál.

Nejen západní Evropa však řeší problémy s produkcí oceli. Propadají se i trhy Turecka, Japonska, Ruska nebo Jižní Koreje. Dominantní pozici si neustále drží Čína, která v roce 2022 vyrobila téměř 54 % veškeré světové produkce oceli. A to i přesto, že její výroba oceli poklesla o 2,1 % – na 1 013 milionů tun – dle Worldsteel Association se celosvětově vyrobilo 1 879 milionů tun surové oceli.

BUDOUCNOST OCELÁŘSKÉHO SEKTORU

Komplexně se globální trh surové oceli propadl o 4,2 %, a kdyby měl v současnosti ocelářský sektor predikovat svoje hospodářské vyhlídky, byl by určitě rozpačitý. Válka na Ukrajině pokračuje, ceny elektřiny i plynu jsou vysoké a inflace nepolevuje. To vše ovlivňuje evropský trh s ocelí. Podle evropské asociace Eurofer by mohla spotřeba v roce 2023 poklesnout o 1,6 %. Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie, dodává: „Pokud k tomu skutečně dojde, půjde o čtvrtou recesi poptávky po oceli za posledních pět let.“ Na půdorysu všech okolností Eurofer předpokládá, že ocelářský průmysl se bude postupně zotavovat až od druhého čtvrtletí roku 2023 a mírného růstu o 1,6 % dosáhne v roce 2024. Když započteme procenta poklesu a růstu ocelářského trhu proti sobě, je jasné, že průmysl nečeká výrazné oživení, ale snad ani žádný výrazný dramatický pád. Vlastně se znovu ocitneme na startovní čáře a bude záviset na nás, jak závod začneme. Máme před sebou Green Deal.

Martina Tůmová
s přispěním Ocelářské unie

Článek byl zveřejněn v časopise Konstrukce č. 1/2023